Si-an

(Si-an)

V době, kdy Peking byl ještě pouhou odlehlou obchodní osadou, Si-an se již hřál na výslunní jako třpytné hlavní město „Říše středu“ a zároveň i jedno z největších a nejbohatších na celém světě. Velebný celkový obraz metropole korunovaly okázalé paláce, pavilony a pagody. Si-an byl navíc výchozím bodem tzv. Hedvábné cesty, a tak se zde hojně usazovali cizinci nejrůznějšího původu.

Po tisíciletích často tak nevyzpytatelného běhu dějin má dnes toto město více obyvatel než kdykoli předtím, přičemž se může oprávněně pyšnit širokými třídami s dostatkem zeleně, novými průmyslovými závody i moderní bytovou výstavbou. Slavná minulost Si-anu se ovšem v této pokladnici čínské kultury hrdě skví pořád. Zvláště milovníci historie si tu opravdu přijdou na své. Jak by ne – vždyť v Si-anu a okolí mohou obdivovat mimořádně hodnotné památky z ér hned jedenácti dynastií.

Úrodné údolí řeky Wej

Ať už si vyberete kterékoliv ze zdejších archeologických nalezišť, cestou k němu v každém případě blíže poznáte také krajinářsky velmi zajímavou sprašovou oblast podél toku řeky Wej. Již od pradávna mělo toto údolí velký strategický i hospodářský význam, což je tu stále znát. Obdělávaná pole bavlny a pšenice se střídají s úhory a působivě tvarovanými sprašovými terasami, v nichž zejí temné otvory jeskyní – některé jsou dodnes využívány k bydlení. Děti zde mají ustavičně červené tváře, jako by si je tak naschvál malovaly; není to však ani umělý výtvor, ani důkaz jejich dobrého zdraví – způsobuje to především vítr, který zde téměř nepřetržitě fičí a nezřídka přejde až v písečnou bouři. Právě díky němu též v oblasti vznikly ony tak úrodné sprašové půdy – velice jemnozrnné navátiny původně usazených hornin s vysokým obsahem vápníku, jejichž převážně okrová barva, splavovaná vodou, dala název řece Chuang-che (Žlutá řeka).

Střídání dynastií v Si-anu

Sian, v současné době hlavní město středočínské provincie Šen-si (Shenxi), může dnes již na slavnou minulost hledět s potřebným odstupem, bez nostalgických citových vazeb. Různé lokality v okolí Si-anu plnily funkci hlavního města už za éry první dynastie Čou, která zanikla roku 770 př.n.l. Ve 3. století př.n.l. zřídila severozápadně od Si-anu, v Sien-jangu, své sídlo dynastie Čchin. Když roku 206 př.n.l. převzali vládní žezlo Chanové, nechali poněkud dále na sever vybudovat velkoryse pojaté vlastní hlavní město, jež bylo pojmenováno Čchang-an („Věčný klid“). Za dynastie Suej se majestát císařského dvora vrátil opět do Si-anu; tehdejší hlavní město již stálo v místech nynějšího katastru, jmenovalo se však Ta-sing („Velký blahobyt“). Následující císaři z dynastie Tchang jej ještě zvětšili, zkrášlili a dali mu znovu již dříve používané jméno Čchang-an.

Zlatá éra města Si-an skončila před více než 1000 lety. Po řadě povstání a převratů, jež nakonec vedly ke svržení dynastie Tchang, upadl Si-an na pouhou provinční úroveň, přestože ještě ve 14. století zde byly postaveny nové městské hradby a několik honosných sídel státní správy. Tyto objekty z dynastie Ming mohou turisté takříkajíc „in natura“ obdivovat dodnes.

Zajímavé stavby v Si-anu

Pravoúhle vedené městské hradby Si-anu jsou téměř 14km dlouhé a jejich šířka i v koruně taková, že by se na nich mohly v klidu vyhnout dva povozy. Ve svém celku s věžemi, rampami, příkopy, zahradami a parky představují jeden z nejlépe dochovaných fortifikačních systémů nejen v rámci Číny.

Uvnitř hradeb se nachází několik významných památek z období vlády dynastie Ming. Z této éry pochází také zvonice, jedna z oněch nádherných dřevených staveb zbudovaných vytříbenou tesařskou technikou bez použití jediného hřebíku. Tři patra věže s působivě tvarovanými střechami spočívají na pevném základu z cihel. Když se během staletí jádro města několikrát přesouvalo, zvonice vždy putovala s ním. V 16. století se stala architektonickým symbolem a dominantou města. Podobným symbolem se stala i Věž bubnů – večer a ráno se odtud akusticky oznamovalo uzavírání a otevírání městských bran; večer 21 údery zvonu a ráno 21 údery do bubnu.

Dalšími místy, které určitě stojí v Si-anu za zhlédnutí je Velká mešita, jež se nachází v těsné blízkosti Věže bubnů; Lámaistický chrám, Chrám osmi nesmrtelných, Oblastní muzeum a mnoho dalších, ale asi nejznámější bude muzeum ležící 30km východně od Si-anu, kde se nachází obrovská terakotová armáda z éry dynastie Čchin.

Současná podoba města Si-an

V současnosti je Si-an čtvrtým největším městem Číny. Zjistěte, jaká jsou další velká čínská města.

Přidejte komentář